KraniofaryngeomKraniofaryngeomy jsou velmi vzácné nezhoubné (benigní) nádory, které mohou ovlivnit produkci hormonů.
Co je kraniofaryngeom?
Tento typ nezhoubného nádoru je poměrně vzácný. V 50 % případů se vyskytuje u dětí (do 16 let). V polovině případů vzniká v průběhu dospělosti. Kraniofaryngeom vyrůstá ve spodní části mozku v místě, kde se nachází podvěsek mozkový a tzv. hypothalamus. To jsou orgány které jsou zodpovědný za řízení tvorby a uvolňování celé řady důležitých hormonů.
Rychle rostoucí kraniofaryngeomy postihují spíše děti, pomaleji rostoucí nádory postihují častěji dospělé. Kraniofaryngeom může způsobovat bolesti hlavy a problémy se zrakem a může způsobovat nedostatek hormonů podvěsku mozkového což se může projevit velkou únavu, zimomřivostí, poruchami sexuálních funkcí, u dětí pak poruchou růstu a pohlavního dozrávání (ovlivní věk nástupu puberty).
Kraniofaryngeom může být solidní nebo dutý (cystický - vyplněný tekutinou). Jde to pomalu rostoucí nádor a k rozvoji příznaků, které vedou ke stanovení diagnozy tak může dojít až třeba s odstupem 2-3 let.
Příznaky
Existuje řada příznaků, který se kraniofaryngeomem může projevit. Můžete, ale nemusíte mít všechny z nich:
bolesti hlavy (někdy doprovázené nevolností nebo zvracením)
problémy se zrakem
poruchy spánku
změny chování, včetně uzavřenosti a neschopnosti se soustředit
zvýšená citlivost na chlad nebo horko
kolísání chuti k jídlu a tělesné hmotnosti
únava
poruchu růstu u dětí
opožděná puberta u dětí
velká žízeň a časté močení při nedostatek antidiuretického hormonu (diabetes insipidus neboli “žíznivka”)
nepravidelná menstruace nebo ztráta menstruace (amenorea)
poruchy erekce
snížené libido
snížená plodnost
Diagnóza
Provádí se řada vyšetření, aby se zjistilo co nejvíce o typu, poloze a velikosti nádoru. To pomůže rozhodnout o nejlepší léčebné možnosti.
Tato vyšetření zahrnují:
MR vyšetření
oční vyšetření
endokrinologické vyšetření k zjištění hladin hormonů v krvi
Léčba
Nejčastěji je kraniofaryngeom léčen chirurgicky - tedy operačním zákrokem, při kterém se neurochirurg pokusí nádor odstranit. Nicméně, operace může způsobit určité poškození okolních částí mozku. Někdy je proto část nádoru při operaci záměrně ponechána neodstraněna proto, aby se minimalizovalo riziko poškození okolí. K ošetření zbytku nádoru pak může být použito ozařování (radioterapie) s cílem zastavit jeho růst.
I po operaci jsou nutné pravidelné endokrinologické kontroly k zajištění podávání chybějících hormonů. Pravidelně je také prováděno kontrolní vyšetření pomocí magnetické rezonance jehož cílem je kontrolovat případné zbytky nádoru (zda nedochází k jejich zvětšování) a při kompletním odstranění nádoru pak vyloučit jeho návrat (recidivu).