Nedostatek antidiuretického hormonu (ADH) – Diabetes insipidusNedostatek antidiuretického hormonu tedy diabetes insipidus (DI), je způsoben poruchou tvorby ADH.
Pro toto onemocnění existuje i český, ovšem ne často používaný název, žíznivka.
Pokud máte diabetes insipidus, vaše ledviny nejsou schopny zadržovat vodu.
Voda v těle je velmi důležitá a velká část lidského těla je tvořena vodou. Regulační mechanismy musí zajistit vyrovnané hospodaření s tekutinami.
Co je diabetes insipidus - nedostatek ADH?
Nedostatek ADH tedy diabetes insipidus (DI), je způsoben sníženou tvorbou nebo sníženým účinkem antidiuretického hormonu (ADH neboli vasopresinu). Pokud máte diabetes insipidus, vaše ledviny nejsou schopny zadržovat vodu.
To vede k produkci velkého množství moči a v důsledku toho k výrazně zvýšené žízni. Nedostatek AVP může nastat v jakémkoli věku, ale je častější u dospělých. Jedná se o vzácné onemocnění, které postihuje přibližně 1 člověka z 25 000.Lidské tělo je vybaveno citlivým mechanismem pro správné hospodaření s vodou. Tento mechanismus je jednoduchý a zahrnuje dvě klíčové složky:
ADH – antidiuretický hormon (nebo také AVP - vasopresin) – který reguluje množství vody vylučované z těla močí.
Žízeň a pití – které určují množství vody, kterou tělo přijímá.
Vasopresin (někdy nazýván antidiuretický hormon nebo ADH) je hormon uvolňovaný ze zadní části hypofýzy. Tato žláza se nachází pod mozkem. ADH se dostává do krve a působí na ledviny a říká jim aby snížily tvorbu moči.
Antidiuretický hormon a žízeň účinně udržují vodní bilanci jak v situacích, kdy je voda snadno dostupná, tak i když je jí nedostatek. Nedostatek ADH nastává, když tento mechanismus pro regulaci vodní bilance nefunguje správně.
Necitlivost na ADH
Necitlivost na ADH není způsoben poruchou hypofýzy, ale příznaky jsou stejné. U tohoto stavu ledviny nereagují na působení antidiuretického hormonu. Ledviny tak nejsou schopny vstřebávat vodu, která jimi prochází. Příznaky necitlivosti na ADH jsou stejné jako když tento hormon chybí: vylučování velkého množství moči, velká žízeň a pití velkého objemu tekutin.
Necitlivost k ADH může být vrozená (příčinou je genetická porucha) či získaná - vzniká v průběhu života např. Vlivem působení některých léků.
Příznaky nedostatku ADH
Nedostatek ADH neboli diabetes insipidus (DI), je způsobena problémem s produkcí nebo účinkem antidiuretického hormonu. Pokud máte nedostatek ADH, vaše ledviny nejsou schopny zadržovat vodu.
Jaké jsou příznaky nedostatku ADH?
Nedostatek ADH neboli diabetes insipidus (DI), je způsoben problémem s tvorbou nebo účinkem antidiuretického hormonu (ADH). Pokud máte DI, vaše ledviny nejsou schopny zadržovat vodu.
Nadměrná žízeň a potřeba častého močení.Hlavními příznaky, které budete pociťovat, jsou žízeň (bez ohledu na to, kolik pijete) a potřeba močit velmi často, dokonce i během noci. Objem moče za celý den může být až 4–10 litrů. Je důležité, abyste se nesnažili tento stav potlačit tím, že omezíte příjem tekutin, protože tím byste narušili rovnováhu vody ve vašem těle.
Můžete mít také příznaky dehydratace, například pocit zimnice a nevolnosti s bolestmi hlavy. Lidé s diabetem insipidem uvádí, že stav lze přirovnat tomu když člověk sní najednou několik suchých sušenek bez pití.
Další příznaky zahrnují:
Moč je velmi světlá - nekoncentrovaná (“řídká”)
Potřeba často močit a hodně pít i v noci (přerušovaný nekvalitní spánek).
Bolesti hlavy (mohou být způsobeny dehydratací).
Únava.
Příznaky dehydratace: suchá ústa, popraskané rty, suché oči a suchá kůže.
Diagnóza nedostatku ADH (diabetes insipidus)Nedostatek AVP, známá také jako diabetes insipidus (DI), je způsobena problémem s produkcí nebo účinkem hormonu vasopresinu (AVP). Pokud máte nedostatek ADH, vaše ledviny nejsou schopny zadržovat vodu.
Existuje několik testů, které mohou vést k diagnostice nedostatek AVP. Nedostatek AVP je také známá jako diabetes insipidus a lidé s tímto onemocněním často mají nadměrnou produkci moči.
Jaké testy se provádějí a jak budou probíhat?
Metody vyšetření pacientů s nadměrnou produkcí moči zahrnují:
Měření objemu moči za 24 hodin
Měření osmolality a koncentrace sodíku a glukózy v krvi
Koncentrační test (test s žízněním) (popisujeme níže)
Koncentrační test
Koncentrační test spočívá v tom, že budete pod lékařským dohledem žíznit, aby se zjistilo, zda dojde k poklesu objemu moči a jejímu zahuštění. Test trvá obvykle několik hodin a je ukončen když potvrdí či naopak vyloučí zda máte či nemáte diabetes insipidus. Během tohoto testu se můžete cítit velmi žízniví.
Po skončení testu vám může být podána malé dávky desmopresinu (obvykle formou prášku pod jazyk) a podle toho jak na něj vaše tělo zareaguje se zjistí, zda máte tzv. centrální diabetes insipidus (CDI) - dojde ke snížení množství moči které vaše tělo tvoří. To ukazuje, že vaše ledviny na hormon správně .
Pokud máte tzv. nefrogenní diabetes insipidus po podání léku k poklesu tvorby moči nedojde, protože příčinou je necitlivost vašich ledvin na tento hormon.
Jakmile vám bude umožněno znovu pít, začnete se cítit lépe.
Tento test může být proveden za pobytu v nemocnici či někdy jako ambulantní vyšetření.
Test s žízněním není ze své podstaty příjemný, ale vzhledem k tou, že je prováděn za přísné monitoraci pod dohledem zdravotníku je zcela bezpečný.
V případě že je vám diabetes insipidus potvrzen je třeba provést náležitá vyšetření k objasnění co je příčinou.
Jak se diabetes insipidus léčí?
Pokud je příčinou diabetu insipidus nedostatek antidiuretického hormonu (nejčastější příčina) spočívá v léčbě jeho náhradě.
Pro léčbu diabetu insipidu se používá látka podobná antidiuretickému hormonu, která se nazývá desmopressin (DDVAP). Tak existuje ve formě rozpustných pěnových tablet které si pacient nechá rozpustit - vstřeba pod jazykem. Existují i tablety které se normálně polykají - ty ale nejsou na trhu v současnosti běžně dostupné.
Lék se podává v 1 až 4 dávkach denně. Někdy je večerní dávka o něco větší než dávky užívané během dne, někdy také stačí jedna dávka denně, obvykle podáváná večer, aby zabránila potřebě močit a pít v noci.
Nastavení správného dávkování je někdy komplikovanější a je nezbytné provádět laboratorní kontroly k vyloučení předávkování.
Po nastavení správné dávky je třeba přijímat tekutiny dle pocitu žízně a vyhýbat se situacím kdy je příjem tekutiny nutné omezit (viz dále) ale i pití velkého objemu tekutin při nepřítomnosti žízně (např. pití velkého množství piva v krátkém časovém období apod.)
Léčbu diabetu insipidu nelze bez konzultace endokrinologa přerušit a to zejméně v situacích kdy je nutné omezit příjem tekutin (vyšetření na které je třeba přijít nalačno apod). V případech pochybností je třeba konzultovat ošetřujícího lékaře,